Není to tak dávno, co skautky a skauti z Turnova oslavili 100 let od svého založení (1916). S různými odbočkami a kličkami přetrvali dodnes – kupodivu i přes období, kdy v dobách nesvobody byl skauting zcela zakázán.
Dnes už také máme drobné povědomí o tom, jaké další skautské organizace na Turnovsku působily (např. Skauti práce), jak se více či méně očesaná skautská myšlenka schovávala do jiných organizací (např. do tur. odboru TJ Lokomotiva v Turnově II); dokonce archivní materiály začínají naznačovat, že jistý pokus o skautování se v Turnově objevil již před 1. světovou válkou…
O zahnízdění skautingu u nás v Turnově se postaral emeritní ředitel škol p. Antonín Horáček (1871-1954). Podnětů k tomu měl hned několik.
Jako člen místního odboru Klubu českých turistů věděl o zdejších cestovatelských přednáškách Aloise Svojsíka, jemuž korespondenci do Turnova vyřizovali též bratři František a Antonín. Antonín Svojsík, jenž měl na tehdejším ukotvení skautské myšlenky v Čechách nejvyšší zásluhu, už v období před 1. sv. válkou za bratra posílal informace přes vlastní propagační korespondenční lístky, na nichž z druhé strany byla skautská fotografie a informace o spolku „Český skaut“.
Horáček jako bývalý ředitel a učitel měl také povědomí o snahách rakouského ministerstva kultu a vyučování zefektivnit tehdejší školní výuku přijetím jinde osvědčených prvků, mj. skautských. Už před Svojsíkem byly rakouským školským systémem zachyceny progresivní novinky z Německa a Anglie, které měly pozitivní vliv na školní mládež.
Myšlenky se časem chytil student Horáček ml., když se svými spolužáky a kamarády začali postupovat podle skautských příruček – především dle již známé knihy „Základy junáctví“. Rok 1916 je stále brán jako doba, kdy skauting v Turnově vznikl. Počátek máme poněkud zastřený, ale místní skauting se později rozvinul a rozrůstal. Antonín Horáček jako nadšený propagátor junáctví byl rád u toho (a jak se traduje, tak také proto, aby „to měl pod kontrolou“).
Kromě angažmá A. Horáčka ve skautské organizaci je známo i jeho členství v dalších spolcích (KČT, orchestrální sdružení, spolek Ant. Dvořák ad.), a mj. byl plodným a pilným hudebníkem a skladatelem. Za sebou má přes 300 různých skladeb, písní, pochodů apod.
Horáček svoje díla věnoval např. sokolům, chrámovým sborům, nebo třeba mašovským ochotníkům – a přirozeně i skautům (skautských písní bylo asi 52). Jeho pochody byly určené pro oddíly a sbory v Liberci, Mladé Boleslavi, Jičíně i jinde.
V roce 1921 složil pochodovou píseň „Tamboři bubnují“. Tu turnovští skauti do detailů nacvičili. V následujícím roce se v Praze uskutečnilo tzv. jamboree (tj. národní skautské slavnosti – v podstatě se jednalo o oslavu desetiletí českého skautingu a velikou několikadenní propagační akci, kdy bylo možno vidět na 7 tisíc českých junáků). Jak vzpomínal tehdejší skautský kapelník Fr. Janků, tak 26-členný turnovský orchestr pod jeho vedením vyhrál zdejší velké hudební klání: k jednomu z moravských dvojzpěvů Ant. Dvořáka přidal výše uvedený pochod a tím získali první cenu a nejvyšší počet bodů. Byla u toho velká sláva!
Tato písnička se v turnovských oddílech stále zpívá. Sice z původní písně II. oddílu se později stala spíše písní sborovou (tj. místní, střediskovou), aby pak v posledních letech začala poněkud šedivět, přesto ji na táborech a v klubovnách dodnes uslyšíme. Znát její text patří k jakési povinné „výbavě“ turnovských skautů. Zatím ji nepostihl osud některých jiných Horáčkových písní, kdy jejich občas naivní text se do dnešní doby prostě už nehodí (to ostatně můžeme porovnat s podobným osudem nejstarších sladkobolných trampských písní či prvorepublikových šlágrů).
Zajímavostí je skutečnost, že píseň v roce 1926 zaslechl budoucí spisovatel Jaroslav Foglar a nadšeně ji – časem s dalšími – převzal do svého oddílu „pražská Dvojka“. Tam byly přepsány do zpěvníku a s vědomím určité vážnosti a úcty se zpívaly pouze v oddíle a platil přísný zákaz vynášet je ven. Ale písnička „Tamboři bubnují, junáci že jdou…“ se nakonec po téměř 70 letech dostala až na desku (na té spolupracovala country skupina Taxmeni).
Ano, tuto turnovskou skautskou písničku stále můžeme slyšet v našich oddílech. A nic na tom, že holka to je už pěkně v letech… – vypadá to, že k odchodu na odpočinek se zatím ještě nemá.
Tak hezké století!
Viktor Tomek – Toma
P. S. Teď už vám možná dochází, proč máme v klubovně na zdi obraz, v jehož popředí je v dolním pravém rohu trojice tamborů a z dáli k nim v zástupu pochoduje skautský oddíl. Autorem obrazu je Miroslav Tomášek – Buffalo.