Výlet družiny Ostřížů (27.3.2022)

V neděli 27.3.2022 se nás sešlo celkem 11 včetně vedoucího Kuby, Pavouka a Bernieho na zastávce Turnov město, abychom se prošli do Hruboskalska a částečně i do našeho území, nad kterým máme patronát. Po desáté hodině jsme vyrazili na Hlavatici, kde jsme nejdříve spočítali schody na vyhlídku a na ní si zopakovali místopis a ukázali si, kde co leží. Poté jsme vyrazili směrem na Valdštejn a aby cesta nebyla tak nudná, rozdělili jsme kluky do dvojic. V nich měli za úkol si vyzkoušet, jaké je to být slepcem. Se zavázanýma očima ušli přibližně kilometr, přičemž se přibližně v polovině stihli vystřídat. Jelikož cesta k Valdštejnu vede po rovince, zkusili jsme ještě jednu aktivitu a to trojnohou chůzi. Kluci měli za úkol s nohama svázanýma k sobě dojít k určenému bodu. Nešlo o rychlost, ale o výdrž a kooperaci. Kluci to, stejně jako slepectví, zvládli naprosto s přehledem. Na Valdštejně jsme se na chvíli zastavili, a abychom udělali něco pro náš patronát, nafotili jsme zničené zábradlí, které jsme objevili. Po krátkém odpočinku naše kroky vedly ke Kavčinám, kde jsme se naobědvali a po přibližně 30 minutách jsme sestoupali do údolíčka, kterým jsme pokračovali dále směrem na Kacanovy. Cestou jsme nalezli bohužel poměrně mnoho odpadků v podobě střepů, plovoucí podlahy a dalších věcí… To co jsme mohli, jsme posbírali. Bohužel jsme kvůli nedorozumění zapomněli odbočit po žluté značce směrem na Konice, nýbrž jsme pokračovali dále údolím k jezírkům. Poskytl se nám ale nádherný pohled na opravenou hráz jezírka. Zde jsme si udělali družinovou fotku a pokračovali jsme do kopce, abychom se dostali nad Hamáčkův kout. Poté jsme okolo Konic došli až k rozcestí Amerika, kde jsme si zahráli kluků oblíbenou schovávanou, při které se od desítky odpočítavají čísla do jedničky, a kluci se do té doby musí schovat, přičemž nikdo nesmí být viděn. Za rozcestím na rovné cestě si kluci ještě vyzkoušeli, jaké je to být navázaný jakožto horolezec na šerpu. Těsně před Hlavaticí se Pavouk úmyslně ztratil a navigoval nás pomocí papírků, které kluci sbírali. Čekal na nás pod Hlavaticí a my díky naší svižnosti získali čas zahrát si u brány do Českého ráje hru na opičáka a jeho banány. Po vyblbnutí jsme došli až na zastávku, kde na nás již čekali rodiče. Výlet byl velmi vydařený, klukům se líbil a navzdory krásnému jarnímu počasí nebylo v jindy rušné trase tolik turistů, za což jsme rádi.
Zapsal Kuba, foto Kuba, Bernie a Pavouk.
Fotky si můžete tradičně prohlédnout v oddílové galerii.